Přijďte se podívat na praktické ukázky každodenní práce analytického chemika do improvizované laboratoře v našem stánku:
Stanovení rtuti
Jíte rád(a) ryby? Jste kuřák/kuřačka? Máte amalgámové zubní výplně? A jak to souvisí se rtutí? To vše Vám řekneme a také přímo na místě zjistíme obsah rtuti ve Vašich vlasech, poskytnete-li nám jejich malý vzorek. Vzorky vlasů lze analyzovat bez jakékoli předúpravy s využitím jednoúčelového analyzátoru rtuti AMA-254. Principielně se jedná o atomovou absorpční spektrometrii (AAS) s termooxidačním rozkladem vzorku během měření. Že to vypadá složitě? Výsledek známe do 5 minut od odebrání vzorku.
Činnost Ústavu analytické chemie AVČR, v. v. i. je zaměřena na vývoj nejmodernějších metod a instrumentace analytické chemie použitelných pro rozvoj dalších vědeckých oblastí. Rozvíjí metody elektromigrační, chromatografické, spektroskopické a separace stlačenými tekutinami. Nejnovějším výzkumným trendem je systémová miniaturizace a nanotechnologie.
Na Oddělení stopové prvkové analýzy vyvíjíme metody, které jsou následně uplatnitelné v oblasti biomedicínských a toxikologických analýz i při monitoringu stavu životního prostředí. Ke stanovení stopových množství prvků používáme spektrometrické detektory. V řadě případů záleží toxicita prvku velmi výrazně na chemické formě, v níž je ve vzorku vázán. Pak je nutné stanovit nejen celkový obsah prvku, ale i jeho jednotlivých forem, hovoříme o tzv. speciační analýze. V nedávné době jsme vyvinuli analytické metody pro speciační analýzu arsenu v potravinách (rýže, mořské plody) a také v klinických vzorcích. To vede k lepšímu pochopení rizika a mechanismu závažných onemocnění spojených s chronickou expozicí arzenu. Příkladem jsou analýzy buněk odloučených z výstelky močového měchýře, které po izolaci z moči pacientů mohou sloužit jako indikátor expozice arzenu. Naměřené koncentrace arzenu korelují s výskytem arzenem indukovaného diabetu. Druhým příkladem je vývoj analytické metody pro ultrastopové stanovení specií arzenu v krvi v souvislosti s mutací genu BRCA1 a výskytem karcinomu prsu. V současné době se soustředíme na tzv. technologicky kritické prvky. Patří mezi ně např. Ge, Te, Ir, Pd, Pt, vyskytují se sice poměrně vzácně, ale zároveň jsou zásadně důležité pro použití v moderních technologiích. Jejich výskyt v přírodních vodách je v řádu nízkých jednotek ng L−1, což klade vysoké nároky na analytické metody použitelné pro jejich stanovení. Důsledkem jsou nedostatečně ustanovené hodnoty přirozeného výskytu, potřebné pro monitorování případného znečištění plynoucího z lidské činnosti.